THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
There´s A War Going On And I´m Marching In Heavy Boots.
Post rock, post metal, post hardcore a všetky ostatné poštové žánre môžu viesť svoju revolúciu proti čomukoľvek skostnatelému v hudbe, stále však existujú veci, ktoré nepreští žiaden trend. Jednou z nich je napätie. Hudba môže byť akákoľvek „iná“, pokiaľ nebaví (nezamieňať s „nezabáva“), nepomôže jej žiaden hype a môžete byť akokoľvek odhodlaní nájsť v nej to pod nánosmi atmosférickej nudy ukryté skryté posolstvo, sami v tej chvíli neveríte, že si album pustíte aj o dva mesiace. Je zvláštne, že pri všetkých tých amerických produkciách, ktorým stačí položiť topánky na prestretý červený koberec (a nespustiť z nich oči, pochopiteľne), treba švédsku kapelu a label až z Mexika, aby človek znovu otvoril takmer zatvorenú knihu. SUFFOCATE FOR FUCK SAKE môžu byť kapela so (skôr odpudzujúco) zvláštnym názvom a názov ich albumu by potreboval pomoc služby www.tinyalbumtitle.com, no tam všetky negatíva končia. Kombinácia všetkého post-, na čo si len spomeniete – od islandských baladizmov, cez typicky české drsnobasové špinavizmy zo stajne Silver Rocket, mohutné riavy gitár, v ktorých sa doommetalová a hardcorová dravá rieka zlievajú v drvivú smršť, až po šialene rýchle tempá – v tomto prípade funguje fantasticky. Dlhé pasáže so švédskym hovoreným slovom, v ktorých krajania SHINING stretli LVMEN ako čerešnička na torte. Výsledok? Soundtrack k filmu plnému zvratov, ktorého obraz poslucháč projektuje, miesto toho, aby ho prijímal a vôbec nepotrebuje poznať synopsu – príbeh o strate kontroly nad sebou, príbeh švédskeho dievčaťa, ktoré spomína na svoj pobyt v blázinci.
Koncept albumu sa zdá byť extrémne náročný na počúvanie. V skutočnosti sa ani sedemnásťminútovej „Twentysix And Full Of Plans“ netreba báť, pretože aj tie najdlhšie kompozície sú vlastne iba gučou oveľa kratších skladieb, poprepletaných prestávkami hovoreného slova či atmosféricky minimalistického klavíru. Počúvať debut SUFFOCATE FOR FUCK SAKE po jednotlivých skladbách je nemožné. Keby mi niekto zaplatil jedno euro vždy, keď počujem kapelu rozjímať o koncepčnom a epickom albume, bol by to môj bankový účet, čo by na tomto svete plnom klamárov bolo skutočne epické. Vypočuť si vyše 67-minútový „Blazing Fires And Helicopters On The Frontpage Of The Newspaper. There´s A War Going On And I´m Marching In Heavy Boots“ znamená čeliť všetkým jeho zlovestným zákutiam, vohnať do pľúc kúsok kyslíku po tom, čo neviditeľná ruka na chvíľu povolila zovretie krku, len aby ho vzápätí zovrela ešte silnejšie, a nakoniec si vychutnať katarziu, akú som pri počúvaní hudby už veľmi dlho nezažil. Tažko nebyť subjektívny. Netuším, ako to spravili. Každým ďalším vypočutím tuším ešte menej... a zbožňujem čoraz viac.
Osobný kandidát na album roku.
(Takmer celý album si môžete vypočuť na webstránke Last.fm)
Mohol by sa páčiť, ak máte radi (zároveň):
ISIS – Panopticon
LVMEN – Mondo
SIGUR ROS – ( )
Švédski LVMEN, ktorí majú viac času pre dôkladný opis zlovestného, tisíctonového zhudobneného trápenia. Osobný kandidát na album roku.
9 / 10
1. Blue Lights And Sunshine
2. I Got Worried... I Was So Freaking Scared Of That Window, You Know
3. We Are Driving Through Darkness
4. Twenty-Six and Full Of Plans
5. A Japanese Flag
6. I Keep My Eyes On The Ground, Afraid Of Meeting Someone I Know
7. Empty
8. They Try To Cheer Me Up By Saying I Did Once Live a Functioning Life
Blazing Fires And Helicopters On The Frontpage Of The Newspaper... (2008)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Escucha Records
Stopáž: 67:30
Ťažko čokoľvek dodávať k hlavnej recenzii. Snáď len, že bodovanie tohoto chytľavého mixu ISIS, SIGUR RÓS, LVMEN a SHINING závisí hlavne od toho, ako ľahko dokážete "prepočuť" pasáže, kde talentovaní SUFFOCATE FOR FUCK SAKE znejú menej vyhrato, ako spomínaní slávnejší a etablovanejší kolegovia.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.